EMG

Elektromyografie (EMG) je funkční vyšetřovací metoda, která se používá pro měření elektrické aktivity svalu a nervu, který daný sval řídí.

Základním principem vyšetření je registrace bioelektrických potenciálů (elektrické svalové aktivity) pomocí povrchových elektrod umístěných na kůži anebo speciálními tenkými jehlovými elektrodami zavedenými skrz kůži do svalu. Při vyšetření vedení nervem (tzv. kondukční studie) je nerv stimulován elektrickým impulzem aplikovaným na kůži. Vyšetření se provádí ambulantně a není před ním potřeba žádné speciální přípravy. Může trvat jen několik minut (např. u latentní tetanie), většinou však do 30 minut; výjimečně déle než 45 minut.

Výsledkem EMG vyšetření je soubor křivek a hodnot, které odborný lékař školený v této diagnostické metodě vyhodnotí přímo v přítomnosti pacienta. Výsledek vyšetření se závěrem pak pacient obdrží v písemné podobě.

Je třeba upozornit, že EMG vyšetření není pro pacienta příjemné (které vyšetření vlastně je?), ale přináší často jiným způsobem nezjistitelné informace, které napomáhají ke stanovení správné diagnózy onemocnění a nezřídka určují další směr léčby!

EMG se používá nejčastěji k diagnostice:

- postižení jednotlivých nervů neúrazové nebo úrazové (např. syndrom karpálního tunelu, syndrom kubitálního tunelu nebo postižení lýtkového nervu)

- vícečetného nervového postižení (např. polyneuropatie nebo onemocnění motoneuronu - amyotrofická laterální skleróza apod.)

- latentní tetanie

- postižení nervových kořenů (například krční nebo bederní radikulopatie)

- onemocnění kosterních svalů (např. svalové dystrofie, myopatie)

- myastenie gravis

Před vyšetřením je nutné upozornit personál na užívání antikoagulační léčby (preparáty Warfarin, Xarelto, Pradaxa, Eliquis) a na přítomnost implantovaného srdečního stimulátoru (pacemakeru).